NORMALITA OSOBNOSTI, ČINITELÉ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
PROBLEMATIKA DUŠEVNÍ HYGIENY
ústředním problémem duševní hygieny je vymezení pojmu - normalita osobnosti
NORMALITA
normální je, co se objevuje většinou
vymezujeme jako statistický průměr
oficiální definice – normalita – stav plné životní síly a výkonnosti (VHO) prožívaný jako blaho a to v oblasti tělesné,
duševní a sociální
DUŠEVNÍ HYGIENA
Hraniční vědní obor, snaží se o to aby zjistila faktory, kterými se snažíme udržet, prohloubit optimální stav nebo se snažím znovu obnovit optimální stav
tři typy – prohloubení (směřuje ke zdravým lidem)
- udržení (rekonvalescentní stav)
- znovuobnovení (k lidem nemocným)
METODY
1. Pozorování (zaměřujeme se na vnější projevy jedince)
Speciální pozorování (verbální a neverbální projevy)
Neverbální
nesoustředěnost → nepřesnosti, chyby, omyly
fyziologické změny → zvýšené pocení, rudnutí, zblednutí, sucho v puse
psychomotorický neklid – podupávání, okusování tužky, ......
neurotické projevy
nevědomé záškuby drobného svalstva = tiky
okusování nehtů
teatrálnost – projevy hysterie
Verbální
přeříkávání
změna tempa (zpomalení X zrychlení)
intenzita hlasového projevu (nahlas, potichu)
neurózy:
Koktavost
narušení dynamiky řeči, neplynulost řeči
Mluvní negativismus (nechce komunikovat)
proč ? – nechce mluvit, ale umí
– nemůže (má psychické bariéry)
Oněmění (mutismus) – snaha navázat kontakt, ale né verbální
- totální (nikdy a s nikým)
- výběrový (elektivní)
jen někdy a s někým
příčiny – psychické trauma
Dlouhodobé pozorování
→ další poruchy – nechutenství, anorexie, bulimie, poruchy vyměšování (pomočování, neudržení stolice), poruchy
spánku (komatický spánek)
jsou projevem narušení duševní rovnováhy
Pozorování grafického, písemného projevu
Kresba
všímáme si využité plochy, použití barev, jak jedinec zachytí sám sebe v poměru k okolí
Grafologie
obor zabývající se rozboru písma
sklon písma, velikost písma, šíře kličky, mezery mezi písmeny, vynechávání písmen
2. Testy osobnosti
psychologické testy
Rohrschachův test
22
Rosenzweigův test
je zobrazením životní situace a prázdné bubliny, má doplnit obsah do bublin, když je pouze jenom jedna vyplněná
3. Laboratorní metody
nejjednodušší nástroj je měření teploty, tlaku, frekvence srdečního tepu
přístroje měřící frekvenci a intenzitu dýchání, přístroje na měření kožního odporu (při zátěži se snižuje)
Polygraf – měří třes prstů
Biofeet back – měří frekvenci mozkových vln
ČINITELÉ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
1. Životospráva
2. Fyzikální činitelé
3. Ontogenetické činitelé
4. Sociální činitelé
5. Schopnost (úroveň) sebeutváření = sebevýchova
ČINITELÉ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
1. ŽIVOTOSPRÁVA
Spánek
optimální je 6-8 hodin
důležitá je kvalita spánku (ukládání se ke spánku v pravidelnou dobu, REM fáze (těžké) a NONREM fáze (lehké)
prostředí – ideální je snížená hlučnost, ideální teplota je 16-18oC, mírné šero nebo tma
Provinění, zlozvyky
jídlo, řešení důležitých situacích, hádky, hovory před spánkem, nepravidelné ukládání ke spánku, vysoká teplota,
kouření, ......
Výživa
správné dodržování mezi jídly, přiměřené množství, správná stavba potravy, přesunout zájem k zelenině a ovoci,
snížení přijímání tuků
Zlozvyky
přejídání, nepravidelnost, hamburgery, hotdogy, nesoustředění se na jídlo, nedostatečně rozžvýkávání stravy,
příjem potravy ve večerních hodinách, pitný režim, neuspokojivé složení stravy
Dostatečný přísun kyslíku
snížený příjem vede ke zpomalení duševní aktivity
mikrospánek
zhoršuje se kvalita a kvantita výkonu
Dechová cvičení – jóga (podpůrné dechové cvičení)
2. FYZIKÁLNÍ
můžeme je ovlivnit, teplota, vlhkost, cirkulace vzduchu
negativní účinku hluku – zvyšuje se horní počitkový práh → nedoslýchavost
(za 2 – 11 let se účinky hluku projeví)
3. ONTOGENETICKÉ PODMÍNKY
Pro zachování duševní rovnováhy musíme akceptovat podmínky jednotlivých období
Období vývoje
Porod
něžný porod – do vody, volba polohy, přítomnost otce, domácí prostředí
sníží trauma porodu
Kojenecká fáze
ústředním bodem je uspokojování základních životních potřeb
Pokrmová dominanta
pauza mezi jídly do 3 hodin
Kontakt matka X dítě
v době bdění maximální pozornost (citová deprivace – neuspokojení)
hlazení, mazlení, dotyky, líbání, ...
Dostatek podnětů pro manipulační aktivity(hračky)
od 2. půlroku – důležitost aby jich dítě mělo dostatek
bezpečnostní, hygienická pravidla
→ uspokojení pocitu bezpečí a jistoty
nejcitlivější období, kdy se projeví citová deprivace 6- 14 let
22
22
|
program dítěte se podřizuje jídlu (6x denně), spánku, odpočinku
Podněty podporující pohybový rozvoj dítěte
kočárky, auta, míče, tříkolka, švihadlo
chůze ze schodů a do schodů, přeskoky, ........ → potřebuje prostor
Potřeba podnětů pro rozvoj poznání
dítě může zapojit své smysly – barevné hračky, různé povrchy, materiální, .......
Podněty napomáhající k rozvoji řeči
dítě má potřebu aby se na něj mluvilo, potom se i samo chce vyjadřovat
Potřeba uspokojení pocitu bezpečí a jistoty
reakce dospělých na dítě, zpětná vazba
3–6 let
Spontánní činnosti
je to dominantní činnost
spontánní činnosti se projevují ve formě různých her (domino, na peška,....)
Dominuje potřeba řízených činností
vycházejí z vlastního přání, řízeny dětmi samotnými
pro odpovídající projev chování a jednání je důležitý dospělí – usměrňují je
pozdravíme, poděkujeme, poprosím,....
Potřeba kontaktů s vrstevníky
důležitý pro utváření odpovídajícího postoje k sobě samému
Školní věk
Potřeba uznání
je to dominantní potřeba
akceptace → vyplívá z vrstevnického kontaktu
tendence identifikovat se s některým dospělým (rodič, učitel)
dominantní činností je učení (relaxace – hra)
důležité je využívat volných dní ke kompenzaci zátěže
Dospělost
Nalezení odpovídajícího profesního postavení
potřeba seberealizace
Tendence hledání životního partnera
pobyt ve společnosti vrstevníků – nalezení partnera
Faktory ovlivňující výběr životního partnera
- fyzický vzhled
- role jedince ve skupině
- hodnotová orientace jedince (kultury, sport, ....)
- zdraví
- věkový rozdíl (optimální rozdíl kolem 5-7 let)
- délka známosti (optimální doba známosti 2-3 roky)
- sexuální soulad
Faktory upevňující adaptaci v partnerském vztahu
- láska
- empatie
- společně strávený čas
- nesobeckost (altruismus)
- děti
- délka společného života (andro pauza – přechod u mužů)
- kvalita komunikace
- tolerance chyb, omylů, zvláštností
Faktory ohrožující vzájemné soužití
- egoismus, egocentrismus, sobectví
- požitkářství všeho druhu (alkoholismus, .)
- tendence ovládat druhého
- negativní vlastnosti (marnotratnost, lenost, pohodlnost, nedbalost
- nedostatek svědomí (neporozumění)
4. SOCIÁLNÍ ASPEKTY DUŠEVNÍ HYGIENY
schopnost navození a udržení vzájemně dobrých vztahů
apercepční schéma – schopnost posuzovat a přijímat nové lidi
schéma vnímání druhých lidí
může se měnit během života → činitelé, kteří ovlivňují vytvoření AS
- vliv minulé skutečnosti
22
- osobnostní vlastnosti (seberegulace a dynamika vlastnosti osobností, aktivačně motivační – zájmy, potřeby, ideje)
Chyby v apercepčním schématu
1. Haloefekt = efekt 1. dojmu
vytváříme si obrázek o jedinci na základě prvního shledání
obvykle je obrázek vytvořen dominantními projevy jedince – výška, oblečení, jak je učesaný
zevnějšek může zkreslit posuzování druhého jedince
2. Autoprojekce
podstatou: hodnotíme, posuzujeme druhé lidi podle sebe
východiskem je vlastní sebehodnocení
3. Chyba kontrastu
pozorovatel hodnotí druhé opačně než své vlastní vlastnosti
východiskem: přeceňování sebe sama
4. Ovlivnění citovým vztahem k posuzované osobě
je-li pozitivní vztah – uvidím ho lépe
je-li záporný vztah – vidím záporné vlastnosti
5. Posuzování druhých lidí na základě vlastní hierarchie hodnot
navazuje kontakt s lidmi se stejným žebříčkem hodnot
např. když nemá maturitu – nebavím se s ním
6. Generalizace
například tchýně = zlé
posuzujeme druhé na základě generalizace (zevšednění)
mohou se do ní promítnout tradice (například Angličané jsou studení čumáci X není pravda)
7. Profesionální deformace
například zubař – bude Vám pozorovat zuby
Co je zapotřebí, proto aby vzniklo přátelství
- prostorová blízkost
- společně strávený čas – vzájemně se poznáme
- osobnostní blízkost (podobné hodnoty, zájmy,...)
- vzájemně kladné hodnocení (přátelé by si měly říkat více příjemných věcí, vydrží i výjimečně záporné hodnocení)
5. SEBEVÝCHOVA
pro prohloubení duševního zdraví
působení na změny sebe sama
cílené, záměrné
nejdříve se musím poznat – sebepoznání
Metody k sebepoznání
1. Pravidelná registrace vlastního chování a jednání co jsem udělala
né co jsem udělala špatně
umožní mě poznat jak dokáži využít bdělý čas v průběhu dne
registrace vede k uvědomění si pocitů k činnostem
2. Rozbor příčin průběhu následků určitých projevů = reflexe
jaký dopad to na mě mělo
vede k zamyšlení o tom jestli to jde zlepšit
měly by být pravidelné, je důležitá pro plánování
3. Druzí lidé
z pozitivního nebo negativního hodnocení můžeme usoudit jaký jsem já v očích druhých
může probíhat ústní formou
doporučuje vést si písemný záznam
4. Metoda volných asociací
bezprostřední reakce na určité podněty
je dobré být v přítomnosti druhého (ten mi pomůže k uvědomění projevů, které jsem měla)
slovo → reagují, co mě napadlo
promítá se moje podvědomí
Kritéria sebevýchovy
1. Koncentrace pozornosti
jedinec se soustředí pouze na důležitý podnět
2. Autoregulace myšlenek a představ
autoregulace – jedná se o vnitřní vyladění organismu, optimistický postoj k životu
dominantní myšlenkou, linií – optimismus, je důležité
- zbavit se černých myšlenek – svoje starosti prodiskutuji s jinými – sníží se na ½
- relativizace vlastních starostí – on má větší
- snaha vytěžit z každé situace něco dobrého
22
snaha v každé situaci zachovat přiměřeně optimistický pohled
„Nikdy nebylo tak, aby nemohlo být lépe.“
ovládání vlastních emocí
4. Vytváření žádoucích vlastností vůle
vlastnosti, kde stanovováním dosažitelných cílů a jejich dosáhnutím se rozvíjí kladné vlastnosti → vytrvalost
vůle se vypěstovat
přirozená cvičení výchovy vůle
nejíst sladkosti, vzdát se cigarety
METODY ODSTRAŇOVÁNÍ ZLOZVYKŮ
!!! Přiznání si zlozvyku !!!
1. Prostým nepoužíváním
náhlé přerušení dočasného spoje → abstinenční příznaky
2. Metoda interference (nesnášení se)
„na starý podnět“ se vypěstuje nová reakce
například – káva + cigareta → káva + běh →chuť přejde
dochází k abstinenčním příznakům
3. Metoda sociální nápodoby
zlozvyk se odstraní tak, že se pohybují ve společnosti, kde se to neužívá
například – školní třída – nekouříme
většinou bývá úspěšná
4. Metoda pozitivního vzoru
mám vzor a on to nedělá → já to taky nedělám
poměrně účinné
5. Metoda přesycení
jedinec si vytváří odpor vůči činnosti
6. Metoda pomalých kroků
je relativně zdlouhavá, ale většinou úspěšná